Černá labuť | Perutě

Černá labuť | Perutě

1. Když se slova jako náboje,
jako déšť vsakují do těla,
ty vprostřed pokoje říkáš:
Tak jsem to nechtěla.

Když se voda mění v led,
v bílý sníh, co chladí a studí
a já pouštím tvůj ret,
realita mě v tu chvíli budí.

REFRÉN:
Jsi černou labutí,
mou černou labutí,
s hořkou pachutí
polykám příběh utajených citů.
Jsi černou labutí,
mou černou labutí,
společné splynutí srdcí a duší
se ruší bez soucitů.

2. Když se blesky v letní bouři
kříží oblohou a noc je hraná,
vidím v mlhavém kouři,
že hranice lásky je jednostranná.

Když se můj svět v barvách duhy,
soumrak láme, náruč prázdná,
počítá ty letokruhy
milostného vzduchoprázdna,
vzduchoprázdna.

REFRÉN

BRIDGE:
|: Chci chvíli být srdcem,
chci chvíli bít za to tvoje,
milovat se v záři slunce,
zachytit krásu ohňostroje. :| ^(3×)

REFRÉN

Černá labuť

Napsáno v roce:2016
Text:Michal Beneš
Hudba:Michal Beneš

Ukázky naší tvorby